Rozhovor s vítězem desítky Markem Hajdovským

Ještě jednou blahopřeji k vítězství na posledním turnaje série ČPTour 2020 v disciplíně 10 ball.

Vítězství se nerodilo lehce v některých zápasech jsi výrazně prohrával, přesto jsi to dokázal otočit.

V šestnáctce jsi hrál s Calvinem Washburnem, v osmičce s Dávidem Erösem, oba zápasy jsi vyhrál, soupeři dali pouze jediný bod. Byly zápasy opravdu tak jednoznačné, jak by si je popsal?

Díky! Po prvním zápase, který jsem prohrál s Veronikou 5:6, a zejména po předvedené hře jsem měl 100 chutí to zabalit. Nicméně už v druhém zápase s Márijem Maričem jsem začal hrát hodně dobře, Márijovi jsem tam trefil pár nesmyslů, a tak jsem si říkal, že by to nakonec nemuselo být tak hrozné. A tohle nastavení mi vydrželo i pro další zápasy. Na konci béčka mi David Mrázek první polovinu zápasu z nervozity v podstatě věnoval, a když začal hrát konečně čisté hry (myslím byly nakonec 3), tak už bylo pro něj pozdě, já mu to vracel stejnou mincí. Calvin moc na stole nebyl, nechodily mu dobře rozstřely, případně měl na stole blbé pozice, já naopak využil všechno. Na čtvrtfinále s Dávidem Erösem jsem si docela počkal, Dávid bojoval urputnou bitvu s Láďou Hajšmanem, kterou nakonec pro sebe získal 6:5. Já byl díky pauze odpočatý, Dávid naopak vyždímaný jako hadr, podle toho i ten náš zápas pak vypadal, chybějící mentální energie se u Dávida projevila v koncovkách her, kde prostě svoje šance nedokázal proměnit, navíc měl na konci i hodně smůlu.

V semifinále jsi hrál s Davidem Žalmanem, jak se utkání vyvíjelo, byl to boj, ale na konci jsi utekl?

David nastoupil naprosto suverénně, nicméně občasné chybky z jeho strany mě udržely v zápase, navíc se mi čím dál víc dařilo opravdu dobře rozstřelovat, takže mě moje body stály méně energie díky snadným pozicím po rozstřelech. Za stavu 4:4 byl David na celkem jednoduchém stole, pouze musel zahrát hodně pomalou kouli, která se rozhodla, že se vyklepe a nespadne do kapsy. Tenhle moment nakonec rozhodl celý zápas, šanci jsem chytl za pačesy, šel jsem do vedení a dotáhl to do vítězného konce.

Ve finále na tebe čekal Petr Urban, už vedl 4:0 a vypadalo to pro tebe nedobře, co jsi si v tom okamžiku říkal, měl si motivaci a energii na obrat, čekal jsi na svou šanci?

Zcela upřímně do finále jsem nastupoval už dost unavený, předchozí zápasy, kdy jsem do nich dal 100 % koncentraci, mě stály hodně sil, zejména semifinále bylo hodně náročné. Udělal jsem na začátek 2 blbé chyby, naopak Petr Urban pokračoval stylem rozjetého nákladního vlaku, který předváděl už v semifinále proti Honzovi Meisnerovi, stav 0:4 odpovídal předváděné hře a pro mě nevěstil nic dobrého. Jedinou nadějí pro mě bylo to, že jsem Petrovi párkrát ze stavu 0:4 už zápas otočit dokázal, navíc jsem si zachovával dobrou náladu. Naštěstí pro mě trochu zabral energetický drink, takže bylo najednou z čeho topit, a k tomu Petr udělal konečně chybu. A když se přidalo ve správnou chvíli i štěstí, tak jsem ten stav začal otáčet. Za stavu 7:4 do 8 jsme pak svedli dobrou taktickou bitvu, ze které vyšel vítězně Petr, ale smolná nahrávka na devítku ho donutila zahrát véčko, kde mi nechal těžkou pozici. V tuhle chvíli mě časový rozhodčí v podstatě donutil zaútočit, protože vymyslet smysluplnou jistotu by mi chvíli trvalo a já už neměl extension. Proto jsem zahrál dlouhé véčko, které prostě spadlo, závěrečná desítka pak byla hlavně o tom udržet nervy na uzdě a provést strk správně.

V Utopii připravili pěkné sportovní podmínky, hrálo se s novými koulemi na zánovně potažených stolech, bylo silnější osvětlení, jak bys to komentoval?

V Utopii se mi hrálo fajn, vybavení bylo dobré, ve spodní klubovně pak výborné. Vzduch, se kterým dříve byl v Utopii velký problém díky vlhkosti z vodních dýmek, byl také mnohem lepší. Aktuálně je Utopie v mých očích výrazně nejkvalitnější herna z těch, kde se ČPT hraje. Uvidíme, snad podmínky v dalších hernách v dohledné době Utopii doženou, bylo by to opravdu ku prospěchu našeho sportu.

Máš nějaké novinky v tréninku, spolupracuješ s někým novým, a co náčiní, dost jsi ho v minulých letech střídal, už se to ustálilo?

Momentálně služeb trenéra nevyužívám, ohledně různých drilů se nechávám inspirovat na stránce www.poolbilliards.co, kde po zaplacení nepříliš velkého poplatku dostanete přístup k databázi mnoha set cvičení, kde si můžete zaznamenávat své výsledky a systém obratem vyhodnocuje vaši hru na přehledném grafu. Ohledně vybavení jsem momentálně už nějakou dobu ustálený, hrací tágo mám Mezz Ace183 se špicí Ignite, na které mám kůži Kamui black Hard, rozstřelovací i jumpovací tágo mám od italského výrobce tág Becue.  Jinak když se ptáš na novinky v tréninku, před několika týdny po návratu z Federal Cupu jsem provedl poměrně zásadní změnu v technice strku, pracuju na odstranění chybné pozice lokte hrací ruky. Ještě to sice není perfektně zafixované, to přeci jen ještě pár týdnů trvat bude, ale podle nedělního výsledku to byl zjevně krok správným směrem.

Jak bys komentoval momentální hráčskou kvalitu v nejvyšších českých soutěžích, co si myslíš, že chybí našim předním hráčům k medaili na Evropě, případně co by si poradil tzv. střednímu proudu hráčů, kteří by se rádi dostali na vrchol?

Tím, že hodně jezdím na turnaje mimo ČR, mám celkem srovnání. V prvé řadě vidím jako velmi pozitivní, že se celková hráčská kvalita ČPT zvedá, není nouze o tzv. překvapení, každý proti vám může zahrát skvělý zápas. K medaili na ME pak našim předním hráčům chybí poměrně dost, krásně to demonstroval nedávný Federal Cup, kdy bylo možno sledovat přímou konfrontaci našich hráčů s Jakubem Koniarem, který patří do širší evropské špičky. Jakub měl přesnější poziční hru, jeho zóny, do kterých si nahrával, byly možná o 30% menší než u našich hráčů, k tomu měl skvělou defenzivu a v podstatě bezchybné trefení, zároveň i pod tlakem dokázal volit velmi efektivní řešení nesnadných situací. Co si z toho můžou naši hráči vzít? Těch věcí je víc – dál makat na poziční hře, zejména na kontrole rychlosti strku, soustavně pracovat na jistotách a únicích z nich. Co se kvality trefení týče, u Jakuba to vychází z bezchybné techniky, kdy i pod tlakem je jeho strk je totálně rovný díky perfektní mechanice. A ač to možná bude znít hodně kriticky, každý z členů naší repre má ve své technice něco, co ho zejména pod tlakem brzdí v jeho výkonech. Právě srážka s touhle realitou byla tím impulsem, proč jsem na zlepšení své techniky začal pracovat. Jinak obecně se to dá pojmout tak, jak to v jednom rozhovoru řekl Eklent Kaci, když začal cca 3 roky zpět vyhrávat velké turnaje – na otázku, kde se vzalo to jeho prudké zlepšení výsledků, odpověděl s úsměvem: „Přestal jsem trénovat 3-4 hodiny denně a začal jsem trénovat 7-8 hodin denně.“ Tak asi to nám k té medaili chybí! 😀

 A co bych poradil „střednímu proudu hráčů“? Pracujte neustále na kvalitě své techniky, je to sice dost „pakárna“, jenže od těchto základů se odvíjí vše ostatní. A trénujte vyrovnaně jak útok, tak defenzivu, obojí vám dokáže vyhrát zápasy. 😉

Světem teď zmítá koronavirus, v Polsku a Slovensku museli zrušit všechny soutěže, u nás zatím vše běží, jak to vidíš, máš nějaký speciální mód?

Kvůli koronaviru podle mě není třeba panikařit a dělat nájezdy na obchodní centra s dodávkou, jako kdybychom si chtěli otevřít večerku, mít doma 50 kg „investiční“ mouky není zrovna projev zdravého rozumu. Rozhodně ale je třeba tu situaci respektovat, když už ne tolik kvůli sobě, tak hlavně kvůli svým blízkým, kteří třeba patří mezi rizikovější skupiny z hlediska průběhu nemoci, a kvůli tomu, aby náš zdravotní systém dokázal dobře ustát kulminaci epidemie, tj. aby to u nás nevypadalo jak v Itálii, kde mají v nemocnicích v podstatě válečný stav. To, že koronavirus donutil už mnohé organizátory rušit turnaje, to je bohužel daň za to, aby se ta situace dala ustát. Osobně mě samozřejmě mrzí, že je v ohrožení například ME v Tampere v květnu, ale taková je realita. Držme si tedy palce, ať tenhle pokus Matičky Země, jak se nás zbavit, nevyjde.

Díky za rozhovor

Otázky položil Robin Vladyka

Další hlavní zprávy