Rozhovor Hajdovský, Urban – Mistři republiky ve dvojicích

 

Gratuluji Marku a Petře k titulu z MČR, který jste získali ve dvojicích. Co pro vás titul znamená?

 

MH: Pro mě je tohle první titul ve dvojicích, doposud jsem měl jen 2x stříbro, takže absolutní spokojenost. Zároveň je to pro mě potvrzení trendu stoupající výkonnosti, z čehož mám samozřejmě taky radost.     

    

PU: Pro mě je to jako pro Marka také první titul z MČR dvojic a jsem nad míru spokojený. Ve dvojicích už jsem jednoho úspěchu dosáhl a to třetího místa tuším, že v roce 2013 s mým švagrem Radovanem Kováčem.

 

Kdo byl pro Vás největším soupeřem, respektive který zápas byl nejtěžší vyhrát?

 

MH: Řekl bych, že nejtěžší zápas bylo semifinále, zejména ze začátku jsme spíš reagovali na to, co hráli David Žalman s Pájou Tužilem, moc pod kontrolou jsme to tedy neměli. Naštěstí udělali kluci pár chyb, díky kterým jsme se dostali pořádně do tempa a Petr to zavřel za stavu 6:4 esem 😀 A pak bylo samozřejmě důležité udržet si koncentraci v průběhu finále, i když jsem vedli velkým rozdílem,         kluci se mohli kdykoliv zbláznit a měli bychom najednou problém 🙂

 

PU: Jak napsal Marek, byl to zápas s Davidem Žalmanem a Pájou Tužilem. Kluci dohrávali všechny stoly a my jen čekaly na své šance, které nakonec přišly. A jak Marek již napsal, zápas se mi podařilo zakončit esem, které je z Magic Ball racku skoro nemožné.

 

Dvojice jste spolu hráli poprvé, jestli se nepletu. Kde vznikl ten nápad hrát společně? Probíhala u Vás před turnajem nějaká společná příprava nebo prostě jste přišli a vyhráli?

 

MH: Máš pravdu, dvojice jsme spolu hráli poprvé. Já měl původně hrát s Laďou Hajšmanem, ale ten nemohl, takže to vypadalo, že hrát nebudu. Cca 2 týdny před MR jsem se díval na seznam přihlášených a s překvapením jsem zjistil, že Petr přihlášený není. Tak jsem mu napsal, jestli by si se mnou nezahrál a Petr celkem nadšeně souhlasil. 🙂 A společná příprava proběhla tak, že jsme se oba rozehrávali v Hradci před začátkem turnaje na snookeru 😀

 

PU: Dvojice jsme spolu hráli poprvé. Sám osobně jsem hrát ani nějak nechtěl, ale řekl jsem si, pokud se někdo ozve a bude schopen něco zahrát tak se možná nechám přesvědčit a nabídka v podobě Marka se těžko odmítala. Ohledně společné přípravy to probíhalo tak, že jsem Markovi jen napsal, jestli mám trénovat tempo a nebo rozstřel. Marek mi suverénně napsal, že tempo 😀

 

Radíte se u promýšlení stolu, říkáte si kam chce ten druhý nahrát nebo hrajete každý „za sebe“?

 

MH: Ideální je, když si každý hraje to svoje, naštěstí u útočné hry oba přemýšlíme hodně podobně, spíš jsem Petrovi do hry kecal ohledně variant jistot. V jeden moment jsem to asi trochu přeháněl, naštěstí jsem si to včas uvědomil a „sklapnul“, on si koneckonců i Petr pak řekl o klid na práci 😀

 

PU: Stoly jsme dohrávali po společné domluvě, ale oba jsme už zkušení hráči a víme jak stoly dohrávat jednoduše. Je pravda, že v jednu chvíli mi do toho Marek už mluvil moc a také jsem se hned po zápase ozval. Jednalo se o semifinále. Marek mi dával určitě užitečné rady jak stoly dohrávat, ale nebylo to tak, jak bych si to představoval sám a v hlavě se mi honilo najednou více možností, než jsem zvyklý a dělal jsem chyby. Venku jsme prohodili pár slov a Marek sám řekl, že už i on sám si to uvědomil a ve finále jsme se po soustředěném výkonu dostali do pohodlného vedení 8:0 🙂

 

V jednotlivcích jste oba byli úspěšní, i když Petrovi sezóna vyšla o něco hůře než předešlý rok. Myslíte, že tohle taky pomohlo Vaší herní pohodě ve dvojicích?

 

MH: Já se v posledních týdnech cítím herně v pohodě a Petr mi den před MR napsal, že má taky formu, tak to nemohlo skončit vysloveně špatně 🙂 Řekl bych, že nám hodně pomohlo, že jsme se hrou hlavně bavili, což bylo vidět občas na výběru strků, které jsme hráli.

 

PU: Se svojí hrou se také cítím dobře, bohužel na Mistrovstvích ČR v jednotlivcích jsem vypadl na soupeřích, kteří hráli fantasticky, jako např. naposledy Marek proti mně v Brně na MČR 10Ball. Nekompromisně po chvilce vedl 6:0 a to se opravdu špatně otáčí při střídavém rozstřelu.

 

Jak se Vám hrálo v herně BC Hradec Králové, co se Vám líbilo a co byste zlepšili?

 

MH: V BC Hradec Králové je tradičně příjemná obsluha a luxusní horká čokoláda 🙂 Co se týče samotných herních podmínek, ze standardu vybočují snad jen mantinely, které jsou poněkud rychlejší, než je v ČR zvykem, ale protože byly rychlejší na všech stolech, na kterých jsme hráli, tak bych v tom neviděl problém. Spíš bych se přimlouval za aplikaci pravidla o rozstřelu v 9ball tak, jak je využíváno v okolních zemích i v celém zbytku kulečníkové Evropy, to je devítka na rozstřelovém bodě, a to přesto, že se jedná zatím o směrnici, jejíž použití je dobrovolné. Snad se v dohledné době dočkáme i u nás, možnost závodní konfrontace podle nových pravidel na tréninkovém stole nezískáš.

 

PU: V Hradecké herně se mi hraje vždycky výborně. Spoustě hráčů nevyhovují někdy až extrémně rychlá plátna, ale já se tu vždycky rychle přizpůsobím. Trochu jsem se obával, že na 32 dvojic tu je jen 8 stolů, ale organizačně se to zvládlo skvěle a do Benátek nad Jizerou jsem i po vyhraném finále dorazil před jedenáctou hodinou. Zlepšil bych možná to, co napsal už Marek. Rozstřel v 9ball je velké téma a pak když hráč jako já přijede na ME a koule při rozstřelu jsou posunuty dopředu, má s tím hráč starosti, když je zvyklý na klasický rozstřel z českých soutěží.

 

Budete spolu hrát i příští rok, abyste měli příležitost obhájit letošní titul?

 

MH: Tohle jsme s Petrem moc ještě neřešili, ale mám ten pocit, že by se ani jeden z nás opětovné spolupráci příliš nebránil 🙂

PU: Po turnaji, když jsem odjížděl, jsme si s Markem naposledy plácli a řekli si tak třeba zase za rok 🙂

 

Děkuji za rozhovor a přeji mnoho dalších úspěchů.

 

Na otázky se ptala Veronika Hubrtová

Další hlavní zprávy